HOME PAGE HOME PAGE HOME PAGE ENGLISHSLOVENSKYČESKY
 
Pátek 04.10.2024
FOS PÚČIK
Folklorní sdružení PÚČIK
Historie souboru
Představenstvo FOS PÚČIK
Aktuality a zprávy
Kalendář akcí
Fotogalerie
Sponzoři a partneři
Reference
KONTAKTY
Dokumenty FOS PÚČIK
Napište nám



FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY

SDRUŽENÍ PŘÁTEL FOLKLORU

Etnografický subregion Těšínsko [ Etnografický subregion ]

Slezsko jako takové má svou tisíciletou historii. Z etnografikého hlediska tuto oblast můžeme rozdělit na Těšínské Slezsko a Opavské Slezsko. /S. Wenzelová, www.folklor.opava.cz/


Těšínské Slezsko leží na Severovýchodě České republiky. Jeho hranice se táhnou od Bohumína po celé délce česko - polské státní hranice až k horské obci Hrčava - která leží v bodu, kde se stýkají hranice polské, české a slovenské republiky. Dále pokračují po linii česko - slovenské státní hranice, sledují řeku Morávku až k jejímu vtoku do řeky Ostravice u Frýdku - Místku. Celé území na pravém břehu Ostravice patří k Těšínskému Slezku včetně té části města Ostravy, která je dále uzavřena ústím řeky Ostravice do řeky Odry, která opouští Českou republiku a uzavírá Těšínské Slezsko na severu u Bohumína. Směrem na jihovýchod zabírá oblasti kolem Orlové, Havířova, Třanovic, Českého Těšína, Třince, Řeky, Jablunkova, Mostů a končí územím kolem horské obce Hrčava.

Těšínské Slezsko - ZAJÍMAVOSTI
Bohumín - hraniční město na soutoku Odry a Olše, první zprávy z r. 1256. Gotický kostel z r.1264 s renesanční věží a barokní kaple "Pustyňa" z pol. 18.století, muzeum Železáren a drátoven Bohumín.
Dolní Lutyně - první zprávy z r. 1305. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1749, polygonální stodola z 18.století v části Nerad.
Petrovice - první zprávy z r. 1305. Barokní dřevěný kostel z r. 1766 v části Marklovice a empírový zámeček z pol.19.století v části Prstná.
Karviná - bývalé okresní město, jeho část Fryštát - druhé sídlo Těšínského knížectví. První zprávy z r. 1268 . Jedno z center těžby černého uhlí v Ostravsko-karvinské pánvi. V části Fryštát - gotický farní chrám Povýšení sv. Kříže z poč.14.stol., klasicistní kostel sv.Marka z r. 1774, radnice s renesanční věží z r. 1571a zbytky pranýře, kašna z r.1900, empírový zámek majitelů dolů Larischů z 18.stol se stálou výstavní expozicí. Barokní kostel sv. Petra z Alkantary z r. 1736, který díky poddolování stojí šikmo, se nachází v části Doly, pozdně barokní kostel sv. Barbory v části Louky. V části Darkov se nacházejí lázně s jódovou minerální vodou, která vytváří při léčení pohybového aparátu, zánětech dýchacích cest a kožních nemocech mikroklima převyšující svým obsahem jódu přímořské oblasti, za zmínku stojí most. Karviná je sídlem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity.
Orlová - první zprávy z r. 1223. V 19.století centrem nížinného Slezska. Novogotický kostel Narození Panny Marie z r.1903, který nahrazuje původní stavbu z r. 1466, s kopií oltářní desky, jejíž originál je ve sbírkách Národní galerie a radnice z počátku 20.století se nachází v části Město.
Havířov - nejmladší město ČR založeno r. 1955 pro horníky a jejich rodiny. Přesto zde najdeme chráněné památky - Kotulova dřevěnka z r.1781, barokní kostel sv. Markéty a největší evangelický kostel v oblasti z 18.stol. části Bludovice. Empírový filiální kostel sv. Anny a zámek z počátku 19.stol. v části Město.
Těrlicko - jedna z nejstarších obcí Slezska - r. 1229, ale pozůstatky materiální koltury svědčí o existenci o 200 let dříve. Nejstarší budova obce je Jaškovská krčma, v její blízkosti Larischův zámeka sousoší s. Jana Nepomuckého.
- Těrlická přehrada - slouží k zásobování průmyslových závodů vodou a k rekreaci - veřejná tábořiště, autokempy, pláže,....
Albrechtice - leží v údolí přehradní rekreační nádrže Těrlicko. První zprávy z r. 1447 . Dřevěný barokní kostelík z r. 1766.
Český Těšín - od r. 1290 sídelní město Těšínského Knížectví (Měšek I. z dynastie polských králů Piastů), od r. 1920 rozděleno mezi Polskou a Českou republiku. První zprávy z r. 1155.
Polský Cieszyn - románská rotunda z 9.stol., piastovská věž ze 14.stol., kostel sv. Maří Magdalény ze 13.stol.
Český Těšín - empírová Červená kaplička a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18.stol., radnice, Muzeum Těšínského Slezska se stálou expozicí, divadlo se stálou českou i polskou scénou.
Chotěbuz - Podobora - pozůstatky slovanského osídlení z 8.stol., podle archeologických výzkumů je zde postaveno staré slovanské hradiště.
Třanovice - obec založena ve 13.stol, odtud pochází rod Jiřího Třanovského, autora kancionálu Cithara Sanctorum. V obci jeho památník.
Hnojník - barokní zámek přebudovaný ve stylu slezského empíru z 18.stol.Nýdek - typická horská obec na úpatí Čantoryje, kostel sv. Mikuláše z r.1576 s dřevěným mobiliářem.
Střítěž - založena r. 1306, pobýval zde Josef Mánes, výchozí bod Mánesovy stezky, která vede podhůřím Beskyd.
Třinec - město s hutním průmyslem - Třinecké železárny. Zprávy o existenci města z 15.stol., z části Oldřichovice vede lanovka na vrch Javorový. V Końské se vyskytuje chráněné naleziště květeny.
Guty - leží na sever od Třince, dřevěný kostelík Božího těla z r. 1563 s malovanou vyřezávanou kruchtou z r. 1626 a zvonicí z r. 1781.
Komorní Lhotka - 2,5 km dlouhá lipová alej, katolický a evangelický kostel.
Bystřice nad Olší - stylový dřevěný katolický kostel Povýšení s. Kříže z konce 16.století rekonstruovaný v r. 1899 a evangelický kostel z 19. století. V části Paseky jsou zachovány stylové dřevěnice.
Dolní Lomná - leží v údolí říčky Lomné, v centru se nachází areál Matice slezské, kde se konají nejstarší folklorní slavnosti Slezska "Slezské dny". Je zde Národní přírodní rezervace - prales Mionší.
Jablunkov - založeno asi ve 12.stol., ve středu města starobylé domy z 19.století, Mariánský sloup, kostel z r. 1655, radnice a tzv. Knížecí dům. Působí zde léčebna tuberkulózy, která leží v parku s významným arboretem a sochami V. Makovského a J.Třísky.
Z folklorního hlediska je velmi zajímavý městský kroj, který se vymyká krojům okolních horských obcí. Každoročně se zde koná "Gorolski Świento".
Bukovec - řada typických roubených domů z 19.století.
Mosty u Jablunkova - rozkládají se na obou stranách Jablunkovského průsmyku. Vznikly asi ve 14.stol. u tzv. měděné cesty mezi Uhrami a Slezskem. V 16.stol. zde vybudovány valy na ochranu proti nájezdům Turků, tzv.šance. Bohaté folklorní tradice. Je zde vybudováno zimní lyžařské středisko.
Hrčava - obec v nejvýchodnějším výběžku ČR, leží na hranicích ČR, SR a Polska. Osada založena v 15.stol. v době příchodů Valachů z Karpat. Je zde výjimečná architektura, nářečí, folklorní tradice a zvyky. Cyrilometodějský kostelík je místem poutí, v lese "Lurdská jeskyně" prý uzdravující zrak. Místním rodákem je gajdoš O. Zogata.


Hory Beskyd - přístup z osad
Kozubová - rekreační středisko, lyžařský vlek, kaple s. Anny s rozhlednou - z Dolní
Lomné, z Košařiska, z Návsí, z Milíkova, z Bocanovic
Velký Polom - lyžařský areál "Severka" - z Dolní Lomné, z Mostů u Jablunkova,
Prašivá - hora s přístupem z Komorní Lhotky a Hnojníku. Dřevěný kostelík ze
17.století, konají se zde poutě.
Gírová - rekreační střediska s možností lyžování, - z Bukovce, z Mostů u Jablunkova
Čantoryje - zde se o Filipo - Jakubské noci slétávají čarodějnice ze Slezska a provádějí
své reje - z Bystřice nad Olší, z Nýdku
Javorový - na vrchol vede lanovka, lyžařské vleky - z Řeky
Godula - je zde prý zakopán zbojnický poklad - z Komorní Lhotky.

Toto jsou jen některé zajímavosti Těšínského Slezska. V Beskydech najdete řadu rekreačních středisek s vybavením pro letní i zimní rekreaci.

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO - HISTORIE
PRAVĚK
Faktem je, že oblast Těšínského Slezska nepatří díky své nekvalitní půdě i v nížinách ke starým osídlením. Tento region měl větší význam jako komunikační území a spojnice mezi severem a jihem, neboť je předpolím Moravské brány a tím i předpolím úrodných nížinných oblastí Hané a Slovácka. Jablunkovský průsmyk byl také spojnicí mezi Povážím a Poodřím.
Přesto je zde archeologickými vykopávkami z doby paleolitu (10 000 až 8 000 let př.n.l.) doloženo osídlení a to v okolí Bohumína, Skřečoně, Rychvaldu a Záblatí, kde se tyto vykopávky provádějí dodnes.
STAROVĚK
Z doby 750 - 400 let př.n.l. je na hradisku v Chotěbuzi - Podoboře u Českého Těšína doloženo halštatské osídlení starší doby železné, tzv. slezskoplátěnická kultura, která přišla ze severu Čech a přes Slezsko dosahovala až na hranice Slovenska.
SLOVANÉ
Historikové vyslovují spekulace, že v letech 400 - 750 n.l. patřilo Těšínsko ke keltským kmenům Burů a předpokládají, že v letech 750 - 900 n.l. bylo součástí Velkomoravské říše a patřilo snad ke kmeni Holasiců s jádrem na Opavsku, nebo ke kmeni Vislanů či Opolanů.
Faktem však je, že hradisko v Chotěbuzi - Podoboře bylo v letech 100 - 800 n.l. největším objektem tohoto typu na severu Moravy. Při vykopávkách zde byly objeveny 3 části s různým významem:
1 - Akropolis - sídlo stařešinů, tj. zárodku budoucích vládců. Byla zde také nalezena svatyně pohanských bohů.
2 - řemeslně-výrobní část - o val byly opřeny chýše obyvatel, kteří již znali cihly. Podle vykopávek zde sídlili kováři, hrnčíři, tkalci a jiní řemeslníci. Je zde také doložena výroba železa z pelysideritů.
3 - zemědělské objekty - zde byl ustájen dobytek a ležela pole.
Val hradiska je vysypán pískem z řeky Olše (Olzy). Hradiskem vedla obchodní cesta z Bánské Šťavnice do Polska, tzv. měděná cesta.
Hradisko však nikdy nebylo dobudováno, neboť jej napadli Moravané. Jeho zánik je dáván do souvislosti s tažením velkomoravského knížete Svatopluka proti Vislanům. Z "Panonských legend" pojednávajících o životě Cyrila a Metoděje víme, že Svatopluk nabídl krakovskému knížeti křesťanství. Ten však odmítl a Svatopluk šel tedy křtít mečem. Po cestě ke Krakovu Moravané napadli Hradisko, vypálili ho, muže pobili, ženy a děti prodali do Panonie do otroctví. Tento požár je první vědecky doloženy požár v ČR tak velkého rozsahu. Zatím nebylo na tomto hradisku nalezeno pohřebiště, které bývá rájem pro archeology. Buďto je zaplaveno korytem řeky Olzy, nebo na své objevení teprve čeká.
STŘEDOVĚK
Po rozpadu Velké Moravy připadlo Těšínsko Přemyslovcům. Na konci 10. století, po bojích Přemyslovců a Piastovců, se Těšínsko stává součástí polského státu, což je potvrzeno r. 1054 Qvedlinburskou dohodou. V Těšíně je postaven zeměpanský hrad s rotundou (kostelem) jako středisko církevní samosprávy, kdy první zmínka o této lokalitě je v listině papeže Hadriána IV. z 23. 4. 1155. Těšínu a jeho okolí vládnou potomci polského krále Boleslava III. Křivoústého.
Kolem r. 1256 dochází k vymezení hranic mezi přemyslovským a piastovským územím. Hraniční řekou se stává Ostravice. V této době patří nížinné Lašsko i Opavsko, kde vládnou potomci Přemysla Otakara II., českým Přemyslovcům. V době vymezení hranic vládl na Těšínsku Vladislav Opolský. Jeho synové se stali zakladateli jednotlivých slezských knížectví: Kazimír Bytomský, Boleslav Opolský, Přemek Ratibořský a Měšek Těšínský, jež se r. 1291 zavázal českému králi Václavu II. k vojenským službám. Toto spojenectví bylo utuženo sňatkem Měškovy dcery Violy s budoucím českým králem Václavem III. Po jeho zavraždění v Olomouci se Viola stává manželkou českého šlechtice Petra z Rožmberka.
Pak přichází dlouhé klidné období vlády potomků Měška Těšínského (asi 1314 - 1450). Přemysl I. Těšínský je v diplomatických službách českých králů Karla IV. a Václava IV., jeho syn Boleslav I. je v husitské době přívržencem katolíků a krále Zikmunda Lucemburského.
Celých těchto 200 let období vlády těšínských knížat od Vladislava Opolského po Boleslava I. Těšínského je obdobím rozmach osídlování celého kraje od severních nížinných oblastí směrem na jih k Beskydům. Významnou roli zde sehrávají:
církevní řády a jejich kláštery, které byly středisky vzdělání a kultury (benediktínský v Orlové, klášter v Týnci u Krakova, ženský premonstrátský klášter v Rybniku a dominikánský klášter v Těšíně).
tržní střediska ve Skočově, Bílsku, Fryštátě, Bohumíně a Jamnici, což byl předchůdce Frýdku.
venkovská kolonizace, která se opírala o místní obyvatelstvo a nové přistěhovalce z německých oblastí Lužických Srbů.
Tehdy se také začala formovat nová jazyková struktura slovanského osídlení směřující k polské Piastovské orientaci, ale se směsící slov českých, polských i německých.
Po volbě Jiřího z Poděbrad českým králem stáli těšínští Piastovci proti němu. Teprve po sňatku jeho syna Viktorína s dcerou Boleslava III. Piastovce začala těšínská knížata Jiříka podporovat. Nadále však udržovala dobré vztahy na polském Jagelonském dvoře.
BAROKO
Za vlády Rudolfa II. Habsburského se stává na Těšínsku úřední řečí čeština.
Kníže Václav III. Těšínský zde zavedl protestantství a ruší katolické kláštery v Těšíně (dominikány a františkány) i v Orlové (benediktiny).
V průběhu 16.století přichází na Těšínsko nová kolonizační vlna. Do neosídlených lesů Beskyd proniká po hřebenech Karpat od východu k západu valašské obyvatelstvo z Rumunska. Vznikají nové osady:
- na Lašsku např. Morávka, Kaňovice nebo Nošovice
na Těšínsku např. Mosty u Jablunkova, Karpentná nebo Pazderná.
Kolem r. 1605 přestupuje Václav Adam Těšínský zpět ke katolicismu a zahajuje protireformaci. Jeho syn Břetislav Vilém má katolickou výchovu u jezuitů v Mnichově, a když umírá cestou na válečnou výpravu do Nizozemí, vymírá rod těšínských Piastovců po meči. Předtím však stačil Těšínské panství odkázat své sestře Alžbětě Lukrécii. Na toto panství si však činí nárok jako na odumřelé léno rakouský císař Ferdinand III. a Těšínsko se skutečně po smrti kněžny stává majetkem Habsburků. Bylo podřízeno královské komoře ve Vratislavi a řídili jej císařští úředníci.
V této době působí na Těšínsku významný učenec, spisovatel a evangelický kněz Jiří Třanovský (1592 - 1637), autor zpěvníku "Cithara Sanctorum" a modlitební knihy "Fiala Sanctorum". Jeho texty převzali i katolíci a dodnes je ve svých mších používají. Díky svému vyznání odchází Jiří Třanovský do vyhnanství v Uhrách, kde umírá. Někdy je tento učenec nazýván "slezským Komenským".
Změna vládnoucího rodu přinesla do života Těšínska řadu změn. Těšín přestal být sídelním městem knížectví a postupně ztrácí na významu a stává se odlehlou provincií. Habsburkové pokračují v rekatolizaci. V prosinci 1653 zasedá v Těšíně náboženská komise. Ta odňala protestantům 49 kostelů a jejich kazatele vypověděla ze země.
V době 30-ti leté války procházejí Těšínskem neapolští vojáci, Dánové i Švédi. Roku 1662 vynesla účast v obraně Jablunkovského průsmyku proti tatarským vpádům Těšínu postavení královského města a účast na slezských zemských sněmech ve Vratislavi.
Roku 1706 pak přichází ulehčení protestantům. Je jim navráceno 128 kostelů.
Válečné útrapy, zvyšující se robotní povinnost a špatný přístup úřadů vyvolal v r. 1766 vlnu povstání. Proto byl v r. 1771, na základě vyšetřování dvorské komise, vydán robotní patent pro Slezsko, který tuto povinnost omezoval na 3 dny v týdnu.
Koncem 70.let 18.století bylo Těšínsko vtaženo do války o bavorské dědictví mezi Bedřichem II. a Marií - Terezií, která skončila 13. 5. 1779 podepsáním tzv. Těšínského míru v Gonthajzrově radnici. Na důkaz uvolnění církevních poměrů byly postaveny evangelické kostely v Bialsko - Biale a r. 1775 v nynějších Bludovicích (dnes část Havířova). Roku 1781, za vláda Josefa II., se vydáním Tolerančního patentu opět více uvolnily náboženské poměry a na Těšínsku vzniká 10 evangelických obcí - např. Bludovice, Komorní Lhotka, Bystřice, Návsí.
Po prohrané 1.slezské válce (koncem 40.let 18.století), kdy Marie - Terezie mimo Těšínska, části Opavska, Krnovska a Niska ztratila celé Slezsko, se tento zbytek spojil v jeden celek s centrem v Opavě, kde byl zřízen Královský úřad. Roku 1782 bylo Slezsko spojeno s Moravou a ustanoveny 2 kraje - Opavský a Těšínský v čele s hejtmany.
NOVOVĚK
Na začátku 19.století, v době napoleonských válek, donutily porážky rakouských vojsk útěk císařského dvora z Vídně, který se r. 1805 usadil na čas v Těšíně. Tímto regionem opět prošla ruská armáda po bitvě u Slavkova, i zbytek francouzských vojsk ustupujících z Ruska.
V 1.polovině 19.století nastává na Těšínsku prudký ekonomický rozvoj. Zvyšuje se těžba dřeva na výrobu dřevěného uhlí, které potřebují hutě k výrobě železa. Vznikají železárny v Lískovci u Frýdku (r.1833) a v Třinci (r.1839). Objev uhlí pak rozvoj železářství jen dále podpořil a jeho dobývání ovlivňuje tento region dodnes.
Roku 1832 je v Horní Suché na panství Larisch - Mönnichů postaven cukrovar, je zkvalitňován chov dobytka - dováží se šlechtěná švýcarská a tyrolská plemena, pěstují se nové druhy plodin - jetel, vojtěška i brambory, které však umožnily pálení líhu a tím i větší produkci pálenky s následným vzestupem alkoholismu.
Hladomor v r. 1844, kdy lidé jedli trávu a stromovou kůru, a který vyvolal epidemie tyfu, cholery a úplavice, umožnil šíření revolučních myšlenek prostřednictvím studentů studujících ve Vídni a podpořil požadavek o definitívní zrušení roboty. Vyhlášení konstituce v r. 1848 vedlo k ozbrojování měšťanů a tvoření národních gard. Přineslo také řadu bouří na velkostatcích v Šenově, Konské, prostřední Suché, Orlové i okolí Karviné.
Dekretem z 30. 12. 1849 byla zřízena Slezská země a Slezsko se nadále mělo v rámci Rakouska vyvíjet jako samostatná země. Slezský sněm se skládal z 30 poslanců jednotlivých okresů a vratislavského biskupa. Na Těšínsku vznikají 4 okresy - Bílský, Těšínský, Bohumínský a Fryštátský.
Po zrušení roboty v r.1848 přicházejí do měst za prací lidé z chudých horalských obcí Těšínska, Haliče i Slovenska. V blízkosti dolů a průmyslových závodů roste řada dělnických kolonií. Kolem r.1845 žije na Těšínsku asi 20 000 obyvatel hovořících smíšeninou moravského a polského dialektu, tzv. Wasserpolštinou, naproti tomu v r .1869 žije na území historického Těšínska již 137 733 obyvatel a to je s 97,5 obyvateli na km2 nejhustěji obydlený kraj v českých zemích.
V této době probíhá na Těšínsku složitý proces národního vědomí. Do škol a úřadů se zavádí čeština a polština, převažuje zde tzv. slezsko - polský dialekt, na Frýdecku a Ostravsku pak dialekt slezsko - moravský. Objevuje se zájem o lidovou kulturu, což je spojeno s dobou národního obrození. Lidové tance, písně a zvyky zde sbírají Josef Mojžíšek, František Sláma, František Bartoš, Josef Vluka, slezský kroj maluje Josef Mánes. Roku 1849 je v Orlové uspořádána z těchto sběrů vlastenecká výstava celého Těšínska. Její část je pak r.1895 převezena na Národopisnou výstavu všeslovanskou do Prahy.
Po 1.světové válce bylo Těšínsko rozděleno státními hranicemi mezi Polsko a Československo. Dne 1.října 1938 si Polsko vynutilo na Československu odstoupení Těšínska . Teprve v r.1945 byly obnoveny hranice z r.1920. Tyto hranice platí dodnes a Těšínsko zůstává zajímavým a ještě málo prozkoumaným národopisným regionem.
Děkujeme Národopisnému souboru Olšinka s Orlové za poskytnují podrobných informací o zajímavostech a historii Těšínského Slezska.
Památky a zajímavosti turistické oblasti Těšínské Slezsko
Těšínské Slezsko

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 09.06.2006 v 20:03 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
FS PÚČIK
Folklorní soubor PÚČIK
Historie souboru
Kde nás najdete
Repertoár souboru
Cimbálová muzika
Aktuality a zprávy
Kalendář akcí
Fotogalerie
KONTAKTY
Napište nám
DFS PÚČIK
Dětský FS PÚČIK
Kde nás najdete
Historie souboru
Repertoár souboru
Kalendář akcí
Aktuality a zprávy
Fotogalerie
KONTAKTY
Napište nám
MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
MFSF Jánošíkův dukát
Historie festivalu
Fotogalerie
Tiskové zprávy
FOLKLOR A TRADICE
Etnografický region
Etnografický subregion
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
FOLKLORNÍ AKCE V KRAJI
Aktuality a zprávy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář akcí v kraji